Moravský lyžař, surfař, horolezec, cestovatel, dobrodruh Pavel Trčala, který v roce 2005 jako nejmladší Čechoslovák vystoupil na Mount Everest, je častým hostem festivalů. Pavel dává také motivační přednášky pro firmy, školy, lázeňská zařízení, kluby. Přednáška bude inspirací pro Vaše hosty, zaměstnance, či studenty. Tento web popisuje výběr z několika populárních přednášek.
Tato přednáška nepopisuje pouze jednu cestu, ale několik cest, které Pavel podniknul ve Venezuele, Kolumbii, Ekvádoru a Peru. Podíval se například na nejvyšší vrchol Venezuely 4978 metrů vysoký Pico Bolívar. V Peru lyžoval i surfoval a v Ekvádoru spolu se sestrou Hanou vystoupal na 5 897 metrů vysokou sopku Cotopaxi. V Ekvádoru se podívali i do Amazonského pralesa. V Kolumbii jel stopem kolem řeky Honda právě když Revoluční ozbrojené síly Kolumbie unášely pasažéry.
Každý trip je jiný. Někdy expedici plánujete rok dopředu, jindy se rozhodnete vyrazit za větrem narychlo na předpověď. Do Izraele se Pavel vždycky chtěl podívat. Ale jet tam v létě, když jsou skvělé podmínky i severněji, mu připadalo škoda. Navíc je tam v létě nesnesitelné horko. A v zimě tam sice bývají vlny, ale zas tak teplo nebývá. Navíc v zimě musí Pavel vozit lidi na hory. Nejlepší by tedy byl podzim. A právě na podzim mu pouť do Země zaslíbené naplánoval sám Pán Bůh. Pavel se setkal s neuvěřitelnou pohostinností ukrajinských židů v Tel Avivu, potápěl se k útesům v Eilatu a také například k tankům na jordánské straně Rudého moře. Tam také našel skvělý vítr na kitesurfing. Vydal se také do hor, kde vystoupal na nejvyšší vrchol Jordánska a navštívil legendární pouštní oblast Wadi Rum. Nevynechal ani skalní město Petra nebo koupání v Mrtvém moři. Na závěr se pomodlil u zdi nářků v Jeruzalémě. Většinu trasy absolvoval stopem a spal na plážích i v pouštích.
Čtyři země na poloostrově Zadní Indie mají podobné klima, ale naleznete mezi nimi mnoho rozdílů. Thajsko je relativně vyspělé a úspěšně etablované v hledáčcích turistů z celého světa. Vietnam se dostává do popředí zájmu, ale další bývalé francouzské kolonie jako Kambodža nebo Laos nejsou zatím turistickým ruchem tolik dotknuté. S přítelkyní Johankou projel Pavel stopem Thajsko, kde vyzkoušel například vodní lyžování za umělého osvětlení. V Laosu pluli na kajaku na řece Mekong a sledovali vzácné říční delfíny. Ve Vietnamu koupil Pavel skůtr a na pobřeží našel kitesruf nirvánu. V Kambodži žasli nad jedním z největších stavenišť světa.
Mnozí z Vás jste již v Egyptě byli. Je ale pravděpodobné, že jste si koupili nějaký výhodný paušál a zůstali v jednom resortu celý týden. Pavel ale rád objevuje nová místa a nejraději hledá na kitesurfování spoty, kde ještě nebyl. Právě objevování nových sportů ho na tomto sportu nejvíce baví. Když našel last minute letenku do Hurghady, tak neváhal. Možná si řeknete, ach Hurghada, tam už jsem byl, to je nuda. Ano, Pavel taky už byl v Hurghadě, ale jeho cílem nebyla Hurghada. Jeho cílem bylo velké egyptské kite-dobrodružství. Proto si záměrně nerezervoval žádné ubytování. Na místě půjčil starou motorku, vyrobil držák a vydal se vstříc otevřené cestě. V letadle cestou zpátky potkal skvělého kajťáka, který má v Egyptě vlastní školu. Ten mu řekl mi, že už je tam deset roků, ale za tu dobu neviděl to co Pavel za týden. Pavel ujel více než tisíc kilometrů, potápěl se na útesech, dvakrát přejel poušť po jedné z nejnebezpečnějších tras na světě. Surfoval na Nilu a navštívil úplně prázdné památky.
Z Mexika, přes Guatemalu, Honduras, Salvador, Nikaraguu, Kostariku až po panamský průplav se Pavel vydal stopem se svou sestrou Hanou. Na cestě vystoupali na nejvyšší vrchol Střední Ameriky 4220 metrů vysokou sopku Tajamulco v Guatemale. Vyzkoušeli skvělé kajakování v Kostarice i surfování v Salvadoru. Prohlédli si dechberoucí panamský průplav. Ale! Nepodařilo se jim sehnat letenku zpět, a tak projeli celou trasu stopem zpátky!
Tato hora je nejvyšší horou světa mimo Himaláje. Vzhledem k blízkosti Antarktidy je její výška 6960 metrů srovnávána s osmitisícovkami v Himalájích. Přednáška popisuje cestu z Brazílie, kde Pavel navštívil města jako Rio, Sao Paulo, Porto Alegre, přes Montevideo v Uruguayi až po Buenos Aires, kde našel své téměř padesát let ztracené příbuzné. Na této cestě se Pavel podíval i do Patagonie a do Chile, kde například vystoupal na vulkán Villarica se kterého sjel na lyžích a odpoledne jezdil na vodních lyžích na stejnojmenném jezeře.
Pavel si zvolil po operaci kolene opravdu poctivou rehabilitaci - jízdu na kole a plavání v moři z Moravy až do Afriky. Přejel Slovinsko,
Itálii, Korsiku, Sardinii, Sicílii a přistál v Tunisku. Původně plánoval dosáhnout afrického kontinentu a letět zpět. Když však na Sicílii uviděl leták se slavným poutním místem v Medžugorii, rozhodl se pro cestu domů po vlastní ose přes Maltu, Kalábrii, Chorvatsko, Bosnu a Hercegovinu a Maďarsko. Jeho dobrodružství může inspirovat všechny, kteří jsou po operaci a berou rehabilitaci vážně.
Pavel procestoval stopem přes sto čtyřicet zemí šesti kontinentů. Když byl vyslán do Gabonu na projekt výstavby nemocnice, po ukončení pracovních povinností se vydal stopem na velkou cestu přes jeden z nejobtížnějších cestovatelských regionů světa. V Kamerunu vystoupil na nejvyšší horu Západní Afriky. Nechvalně proslulou Nigerijskou deltu projel na rychlém člunu mezi ozbrojenými bandity. Jeho cílem byl Senegal, kde před lety pracoval pro Světovou banku. Když však dorazil na konec své cesty, ani nestihl slavit; dostal malárii. S vypětím všech sil se mu podařilo dostat se na první letadlo do Nizozemí. Když stopoval přes Německo zpátky domů, tělo si vyžádalo oddych a Pavel skončil na týden v německé nemocnici.
Pavel je nejmladším československým horolezcem, kterému se podařilo stanout na nejvyšší hoře světa. Byl také prvním našim lyžařem, který tuto horu sjel na lyžích. Patří mu světový primát a dva světové rekordy ve snowkitingu přímo na severní straně Everestu. Prezentace popisuje životní přípravu, dramatický výstup na vrchol, sestup, při kterém Pavel o vlásek unikl smrti a nástrahy ve formě sněžné slepoty nebo výškové nemoci. Přednáška inspiruje všechny, aby nevzdávali své sny.
Cestovní kanceláře nabízejí půjčení auta v destinací pod sloganem fly and drive. Pavel si však vybral opak, tedy drive and fly. Z Londýna se vydal autem přes celou Evropu, Turecko a Gruzii do Ázerbájdžánu, aby se stal historicky prvním kitesurfařem na Kaspickém Moři. Na trase objevoval surf spoty na řekách, jezerech a mořích, která přišla do cesty. Z Baku pak letěl do Londýna zpět do práce. Celé dobrodružství bylo vydáno jako série článků v největším světovém kitesurf časopise.
Na jedné ze svých pracovních misí byl Pavel vyslán německou investiční firmou na Madagaskar, aby tam hledal vhodná místa pro plantáže rostliny jatrofa, která se používá pro výrobu oleje. S týmem devíti agronomů a geodetů cestovali terénními vozy po odlehlých částech ostrova, zaznamenávali GPS pozice a odebírali vzorky půdy. Spali ve stanech ve vesnicích domorodců nebo úplně mimo civilizaci. Po ukončení pracovních povinností se Pavel vydal stopem na sever ostrova, aby surfoval ve vyhlášených vlnách indického oceánu.
Na cestách po Karibiku navštívil Pavel sedmnáct různých ostrovů. Přednáška popisuje přehled nejzajímavějších cest, včetně dobrodružné cesty, kdy přejížděl mezi ostrovy na surfu, nebo stopem na plachetnicích, či dokonce stopem letadlem. V Dominikánské republice vystoupil na nejvyšší horu Karibiku, na Portoriku hledal mimozemšťany na největší světové parabole Arecibo. Na Jamaice našel bezpečný nocleh na policejní stanici, na Britských panenských ostrovech byl pozván do domu nejbohatšího českého kitesurfaře Petra Kellnera.
Většina turistů jede do Tuniska odpočívat k bazénu do resortu. Pavel si však zvolil misi objet na kitesurfu nejsevernější bod Afriky. A když už tam byl, tak procestoval zemi od hranic s Alžírskem na severu až po hranice s Libyií na jihu. Objevil nádherné prázdné pláže, ale navštívil také známá turistická letoviska. Podíval se do pouště a hledal lázně v Kartágu. Když v hlavním městě nefoukalo, tak našel auto, které ho táhlo na wakeboardu po nábřeží.
V roce 1883 vyjel z Paříže první expresní vlak spojující západní Evropu a Balkánský poloostrov. Pavel absolvoval stejnou trasu, ale dostal se na místa, kam by vlakem nemohl. Mohl využít pohonu všech čtyř kol za volantem vozidla Dacia Duster. V Maďarsku wakeboardoval v pusztě, v Rumunsku hledal Drákulu, v Bulharsku našel černomořské vlny velké jako na oceánu a v Turecku jetsurfoval na vysokohorských jezerech. Na cestě zpět z Asie do Evropy přejel na kitesurfu úžinu Dardanely.
Ve Spojených arabských emirátech zažil Pavel neopakovatelná dobrodružství mezi šejky. Nezajímal se jen o vysoké mrakodrapy, drahá auta a luxusní hotely v Abú Dhabí a Dubaji, ale prozkoumal i netknuté hory, prázdné pláže a tyrkysové moře. Navštívil i nejvyšší písečné duny světa, které dokonce sjel na prkně. Teploměr každý den stoupal vysoko nad čtyřicítku a moře bylo teplé jako káva. Tedy, lépe řečeno, horký jak arabský kafe.
Pavel objel Sri Lanku autem, stopem, vlakem, na motorce i tuk tukem. Surfoval, kitesurfoval, sjížděl divokou vodu, stanul na nejvyšší hoře ostrova i na bájné hoře Adam's Peak. Přednáška inspiruje všechny, kteří chtějí navštívit tento rajský ostrov, ale nechtějí se jen válet na plážích. Pavel popisuje také historické souvislosti a rozdělení ostrova včetně dlouho trvající občanské války a ničivé vlny Tsunami.
Brána do pekel je kráter uprostřed pouště Karakum nedaleko oázy Darvaza. Tento kráter vznikl v roce 1971 během geologických průzkumů ložisek zemního plynu. Od roku 1971 zde hoří unikající zemní plyn. Pavel byl pozván do Turkmenistánu na mezinárodní sportovní hry a při této příležitosti navštívil fascinující místa této málo známé země. Hlavní město Ašchabád má nejvíce mramoru na světě. Předchůdci Moravanů prý přišli do Evropy z turkmenského města Mary.
Filipíny jsou rájem pro surfaře a kitesurfaře. Pavel se rozhodl objet hlavní ostrov Luzon po vlastní ose. Sehnal motorku, vyrobil držáky na prkno a kite a vyrazil hledat vlny a vítr. Dojel až k nejsevernějšímu mysu ostrova, kde se natáčel seriál Survivor. Vystoupil do kráteru sopky Pinatubo a poznal velmi přátelský národ, který je mixem španělských a amerických tradic. Díky motorce se dostal na a odlehlé pláže do vesnic, kde Evropana často nevidí. Byl nadšen vřelostí místních obyvatel.
Kvůli bezpečnostní situaci není oblast jižní Afriky v poslední době velmi vyhledávaným cílem turistů.
Pavel však vždy chtěl navštívit tento kout světa, a tak prostě jel. Hledal vítr a vlny Mozambiku, zapadl do písku v deltě řeky Okavango a obdivoval krásné hory Svazijska. Předsudky nechal doma a poznal přátelské národy v nejrůznějších přírodních podmínkách. Setkal se také s fenoménem, kterému se říká novodobá čínská kolonizace Afriky.
Pavel navštívil přes sto čtyřicet zemí světa. Popisy dalších přednášek můžete získat na vyžádání. Zajímavé přednášky jsou Austrálie, Nový Zéland, Jižní Amerika, Střední Amerika, Severní Amerika, Jihovýchodní Asie. Pro televizní stanici Nautical Channel Pavel natáčí seriál TRAVEL WITH PAVEL. Tento serál je v anglické i české verzi a je vhodný jako motivační seriál v rámci výuky angličtiny. Epizody seriálu mohou být doplňkem jednotlivých přednášek. Všechny přednášky mohou být v češtině, angličtině, němčině, francouzštině, španělštině, ruštině v rámci výuky cizích jazyků na školách.
Když Pavel dostal v dětství k narozeninám velký atlas světa a objevil v něm Nový Zéland, stala tato země jeho obrovským dětským snem. Spolužáci chtěli být kosmonauti nebo popeláři, ale když se Pavla někdo v dětství zeptal, čím by chtěl být, tak měl jasno: velvyslancem na Novém Zélandu. Menší problém byl, že Československo nemělo na Novém Zélandu velvyslanectví. A ambasadora ve Wellingtonu nemá ani Česká republika. A při jeho cestě kolem světa se tam téměř na měsíc zastavil. Vystoupal na nejvyšší horu Severního ostrova a lyžoval i surfoval v jeden den na Jižním ostrově. Poznal nádhernou přírodu i přátelské obyvatelstvo. Bohužel s aktuálním náporem turismu již Nový Zéland prý není takový jako dříve, ale stále nabízí hory, oceány, pláže i ledovce v naprosto bezkonkurenčním mixu.
Pavel byl v Austrálii dvakrát. Jednou to byla jen krátkná návštěva, ale podruhé tomuto kontinentu věnoval tři měsíce. Cestoval z Brisbane na východním pobřeží, přes Sydney, Melbourne, Adelaide až na západ Austrálie do města Perth. Většinu cesty jel stopem a po cestě se zastavoval, aby kitesurfoval na často odlehlých plážích tohoto kontinentu. Uprostřed pustiny zvané Nullarbor, kde nerostou žádné stromy, tedy "null arbor" mu jeden řidič omylem odvezl jeho moravské kitesurfové prkno. Pavel se vydal na dobrodružnou detektivní cestu, aby své prkno našel.
Když byl Pavel vyslán Světovou bankou, aby pracoval v senegalském Dakaru, tak mohl letět první třídou. Byla to však jeho první cesta do Afriky, a proto symbolicky zvolil cestu s palcem nahoru. V Maroku lyžoval v pohoří Atlas, v Mauritánii jezdil na snowboardu na písečných dunách. Tato přednáška popisuje i následný rok práce na rozvojových projektech v Senegalu a dalších státech západní Afriky a také každodenní život v Dakaru.
Pavel a jeho sestra Hana se ještě jako studenti vydali stopem přes Ukrajinu, Moldávii, Krym až na Kavkaz, aby vystoupili na Elbrus, nejvyšší horu Evropy. Pavel dolů i lyžoval a následně navštívili i Mosku a Petrohrad. Odskočili si do Helsinek a trajektem pokračovali do Estonska. Následně se vraceli přes Lotyšsko, Litvu, Bělorusko. To vše v dobách, kdy internet byl v plenkách a málokdo měl mobilní telefon.
Když se konala Olympiáda v Soči, tak Pavel věděl, že tam musí zajet fandit Ondrovi Bankovi, se kterým v dětství závodil na lyžích. Letenky do Soči byly extrémně drahé, a tak letěl do tři sta kilometrů vzdáleného gruzínského města Kutaisi. Nakonec však cesta do Soči nebyla dlouhá jen tři sta kilometrů, ale kilometrů několik tisíc a zavedla ho na také například na lyžařské svahy v Arménii a helikoptérové lyžování v Gruzii. A fandit Ondrovi stihl také.